Slovensko - Orava a Malá Fatra

Členská exkurze ČSO. Termín 15. - 18. 6. 2023

PROGRAM EXKURZE:

1. den – odjezd z Prahy v ranních hodinách, přejezd na Slovensko.

Podkylava v Myjavské pahorkatině. Naučný chodník vede kolem luk a pastvin pod smíšeným lesem. Trasa začíná v oddechové zóně Pávičie s výhledem na Čachtický hrad, měří 1,2 km.

Dubnické štěrkoviště (Nová Dubnica) vzniklo v sedmdesátých letech. Nemá strmé břehy a je na něm spousta ostrovů. Část ostrovů zarostla lužním lesem, na některých jsou hnízdní kolonie ptáků. Předmětem ochrany této ptačí oblasti je rybák obecný. V dřívějších dobách hnízdili rybáci na štěrkových březích a ostrovech Váhu. Po regulaci řeky rybáci zmizeli. Znovu se objevili v minulých desetiletích a před několika lety začali hnízdit právě zde. V současnosti se jich zde rozmnožuje 60-150 párů. Hnízdí zde také racci chechtaví nebo kvakoši noční. Nocleh v Terchové.

2. den – Zázrivá leží v malebném prostředí na území dolní Oravy, je typická svými dřevěnými domečky. Záchranná stanice v Zázrivé je zařízení, které slouží na záchranu poraněných, slabých nebo jinak indisponovaných živočichů, zejména ptáků, z území celého Slovenska. Kromě ptáků se ve stanici – pokud je potřeba – starají i o medvědy, vlky, rysy či vydry. Záchranná a stanice plní také funkci ekocentra, místa, kde se návštěvníci dozvědí vše o ochraně přírody a problematice záchrany živočichů. Po ošetření a vyléčení se pak mohou někteří šťastlivci vrátit zpět do volné přírody.

Malá Fatra je součástí Vnitřních Západních Karpat, je čtvrtým nejvyšším pohořím Slovenska s bohatou a poměrně zachovalou západokarpatskou přírodou. V Strečnianském průsmyku je pohoří rozděleno řekou Váh, na Kriváňskou Malou Fatru a Lúčanskou Malou Fatru. Významnou část pohoří v Kriváňské zabírá Národní park Malá Fatra. Vyskytuje se tady velké množství endemických a reliktních živočišných a rostlinných druhů. Z ptačí fauny je význačný výskyt orla skalního. Z dalších vzácných druhů, se tady vyskytují krahujec, čáp černý, tetřev hlušec, tetřívek obecný nebo jeřábek lesní. Na Malé Fatře můžeme spatřit některé druhy sov jako je např. výr skalní, sýček obecný či kulíšek nejmenší. Na horských loukách se objevuje linduška horská, v lesích (ale i v nejvyšších polohách) krkavec velký, datel černý, lejsek malý, sluka lesní nebo kukačka obecná. U potoků lze spatřit skorce vodního, konipasa horského a také klenot slovenské přírody – ledňáčka říčního. Nocleh u Oravské přehrady.

Horná Orava je pestrou mozaikou krajinných typů, od stříbrné vodní hladiny Oravské vodní nádrže, přes louky a pastviny až po rašeliniště a hluboké horské smrkovo-borové pralesy na Babí hoře. Oblast je chráněna i jako ptačí oblast (Chráněné ptačí území) v rámci Natury 2000. Na Horní Oravě bylo zjištěno 242 druhů ptáků, z nichž tady více než 60% hnízdí. Typickými ptačími zástupci hlubokých horských lesů jsou sovy. V lesích Oravských Beskyd žije několik druhů sov. Jeden z nich, nejmenší soví zástupce kulíšek nejmenší, je již po řadu let kritériovým druhem Chráněného ptačího území. Hnízdí zde také sýc rousný, výr velký, puštík obecný, bělavý, kalous ušatý a velmi vzácně kalous pustovka. V lesích lze často pozorovat všechny druhy běžných šplhavců, ale také strakapouda bělohřbetého a datlíka tříprstého, z dravců sokola, orla skalního i orla křiklavého. Na loukách žije chřástal polní. Nocleh u Oravské přehrady.

3. den – Roháčská dolina je největší a nejhezčí údolí Západních Tater s bohatstvím výrazných glaciálních forem. Začíná pod hlavním hřebenem Smutnou dolinou, postupně navazuje na několik bočních údolí a žlebů. V závěru údolí leží pět Roháčských ples. Od Zverovky po Tatliakovo pleso měří 5 km. V době největšího zalednění zde ležel ledovec, který byl více než 12 km dlouhý a asi 200 m silný (sahal až k Brestové u Zuberce). V období posledního zalednění byl dlouhý asi 9 km. Ledovcová činnost zanechala v dolině velmi mnoho stop. Závěr doliny je velmi názorným ledovcovým kotlem velikých rozměrů. V Roháčské dolině jsou velmi jasně vyvinuté všechny vegetační stupně pohoří (od smrkového lesa až po alpínský) s množstvím specifických druhů rostlin a živočichů. Z ptáků zde žije kos horský, linduška horská, čečetka zimní, pěvuška podhorní, budníček zelený a další. Vyskytuje se zde kamzík horský. Nocleh na břehu Oravské přehrady.

4. den – okolí Oravské přehrady - Oravská přehrada byla vybudovaná na horním toku řeky Oravy a sahá až ke slovensko-polským hranicím. Přehrada byla uvedena do provozu v roce 1954. Ptačí ostrov (1,6 ha), je jeden ze dvou ostrovů vystupujících nad hladinu. Úzký pruh porostlý vegetací je významným hnízdištěm racků chechtavých, racků bělohlavých, rybáků říčních i několika druhů kachen. Mláďata zde vyvedli také vzácní vodouši rudonozí. Zvýšil se zde počet hnízdících rybáků obecných, u něhož napočítali ornitologové více než padesát párů. V okolí přehrady je jediná lokalita na Slovensku, kde pravidelně hnízdí konipas citronový. Od roku 2005 zde hnízdí každoročně několik párů. V břehových porostech Oravské přehrady lze pozorovat např. hýly rudé. Cestou domů zastávka na nákup slovenských specialit – brynza, korbáčiky, oštiepok. Příjezd do Prahy ve večerních hodinách.

Změna programu vyhrazena. Ornitologická pozorování budou přizpůsobena podle počasí a aktuálních výskytů ptactva. Program připraven ve spolupráci s Českou společností ornitologickou.

Exkurze byla připravena a bude realizována ve spolupráci se Slovenskou ornitologickou společnosti/BirdLife Slovensko v rámci projektu „Kam za vtákmi“. Tento projekt se zaměřuje na zatraktivnění přírodních hodnot v přeshraničním území prostřednictvím intenzivní kampaně na přilákání obyvatel, ale i návštěvníků do území s bohatými přírodními hodnotami a pestrými ptačími společenstvími. Aktivity jsou zacíleny na všechny návštěvníky se zájmem strávit čas v přírodě a objevovat přírodní dědictví. Doprava pro účastníky této exkurze je hrazena z projektu „Kam za vtákmi“.

Místní průvodci: