Severočeská krajina poznamenaná těžbou hnědého uhlí se postupem času proměnila v mozaiku rozmanitých stanovišť, která nabízejí prostor pro mnoho druhů ptáků. Kromě rekultivačních jezer a tůní, které využívají vodní ptáci, jsou zde i rozsáhlé rákosiny a mokřady, mladé lesní porosty a otevřená krajina bez vegetace. Díky střídání vodních ploch, křovin a pionýrských porostů vznikají bohaté potravní a hnízdní možnosti i pro migrující druhy a specializované druhy otevřené krajiny a mokřadů.

Ptačí park Střimická výsypka je s rozlohou 251 hektarů největším a nejnovějším ptačím parkem ČSO. Nachází se v Ústeckém kraji nedaleko města Most v místech, kde dříve stála obec Střimice. Ta byla kvůli těžbě hnědého uhlí v padesátých letech zcela zničena. Prostor byl zasypaný hlušinou z nově otevíraného velkolomu Most–Ležáky. Takto vzniklá výsypka sice postupně prošla rekultivací, ale pouze s ohledem na zpevnění území a vytvoření produkčních lesních a zemědělských ploch, bez ohledu na přírodu a původní biotopy. Cílem ČSO je vytvořit tu postupnou obnovou přírody druhově bohaté území se světlými dubohabrovými lesy, loukami, mokřady, rákosinami i obnoveným ovocným sadem. Útočiště tu najdou dudci, skřivani lesní, pěnice vlašské, oba druhy bramborníčků, krutihlavi, strakapoudi prostřední či bělořiti šedí. Domov zde naleznou také obojživelníci, od vzácné a evropsky chráněné kuňky po tajemnou blatnici. Symbolem nového ptačího parku je dudek chocholatý.

Plocha ptačího parku je nyní zhruba ze dvou třetin pokryta lesnickými rekultivacemi. Ty mají různé podoby, od hustých monokultur borovice černé až po porosty listnáčů. Zbylá třetina je tvořena otevřenými plochami, z části nepříliš úrodnou ornou půdou, z části ladem ležícími lučními porosty. Jsou zde i malé mokřady a kanály. ČSO již začala zatravňovat chudou ornou půdu, odstraňuje nepůvodní druhy křovin a stromů (hlavně hlošiny úzkolisté, trnovníku akátu a javoru jasanolistého) a pracuje na obnově starého sadu, který jako jediný unikl zasypání hlušinou. Připravila také první návštěvnický okruh, jehož hlavním tématem je obnova přírody v těžbou postižené krajině – obnova bezlesí, mokřadů, pastvin a lesů Střimické výsypky.

Střimická výsypka navazuje na oblíbenou rekreační zónu jezera Most. Kromě ochrany přírody bude sloužit i pro odpočinek a vzdělávání lidí, zcela v duchu hesla ČSO Pro ptáky a pro lidi. Současně bude sloužit i pro vědecké účely, zejména sledování vlivu rozsáhlých obnovních zásahů na přírodu. A právě rozsáhlé zásahy, jako například velkoplošné odstranění nepůvodních dřevin, je zde možné realizovat, protože se nacházíme v umělém prostředí.

Jezero Most vzniklo jako výsledek rekultivace bývalého hnědouhelného dolu a bylo pojmenováno k uctění památky královského města Most, které bylo zbouráno kvůli těžbě hnědého uhlí. Jezero má rozlohu 311 ha, délku 2,5 km a šířku 1,5 km. Hladina je v nadmořské výšce 199 m n. m. Maximální hloubka činí 71 m a při průměrné hloubce 22 m má objem 69,8 milionů m³. Jezero je přístupné veřejnosti od 12. září 2020.

Z hlediska významu pro vodní ptáky patří jezero Most deset nejvýznamnějších zimovišť v České republice. V zimním období se na jezeře zdržuje až více než 8 000 ptáků. Na jezeře se jim daří i díky tomu, že jde o obrovskou vodní plochu, která nikdy zcela nezamrzne. Navíc se mohou vzdálit od břehů dostatečně daleko od lidí. Kromě několika druhů racků a tisíců lysek je možné na jezeře pozorovat také kachny divoké, poláky velké, poláky chocholačky, kopřivky obecné, volavky popelavé ale i vzácnější druhy jako je morčák malý či potápka žlutorohá. Jezero je láká i vzácné severské druhy, jako jsou hoholka lední, potáplice severní nebo turpan hnědý.

Jezero Most je výjimečné svojí rozlohou a hloubkou, v oblasti se ale nachází několik dalších jezer vzniklých rekultivací po těžbě a každé je trochu jiné, čímž poskytují pro ptáky rozmanité životní podmínky.

Lom Československé armády (ČSA) se proměnil z těžební jámy v rozsáhlé, samovývoji částečně ponechané území s mimořádnou přírodní hodnotou; část byla vyhlášena jako národní přírodní památka a v nezrekultivovaných částech probíhá spontánní obnova biotopů.

Pro ornitology je lom zajímavý díky mozaice stanovišť: skalnaté a štěrkové svahy, sušší stepní plochy, křovinaté výsypky, tůně a nově vznikající vodní plochy. Na těchto biotopech byly zaznamenány stovky druhů, včetně řady chráněných a ohrožených taxonů jako je linduška úhorní či slavík modráček.

Lenešický rybník a přilehlá soustava nádrží u Loun tvoří jednu z nejbohatších ornitologických lokalit v severozápadních Čechách. Na ploše přes sto hektarů bylo zaznamenáno přes 190 druhů ptáků, včetně pravidelně se shromažďujících labutí velkých a řady vzácných druhů, které sem přilétají během migrací i v zimě.

PROGRAM:

1. den – Odjezd z Prahy v ranních hodinách - (8.00 od Hlavního nádraží). Střimická výsypka, jezero Most, případně další rekultivační jezera, okraje velkolomu ČSA - ornitologická pozorování. Ubytování v hotelu Casanova. Možnost večeře v hotelu.

2. den – Po snídani odjezd na výsypku Pokrok, případně další rekultivované nebo sukcesně zarůstající plochy po těžbě, Lenešický rybník - další ornitologická pozorování, později odpoledne odjezd do Prahy (Praha orientačně cca 18-19 hod.).

Ornitologická pozorování budou přizpůsobena podle počasí a aktuálních výskytů ptactva.

Program je připraven ve spolupráci s Českou společností ornitologickou.