Na těchto webových stránkách se používají soubory cookies a další síťové identifikátory, které mohou obsahovat údaje o tom jak procházíte naše stránky, jaký obsah vás zajímá a podobně. Soubory cookie využíváme pro zlepšení našeho webu, přizpůsobení obsahu, pro reklamní a analytické účely. Můžete povolit, aby se v tomto prohlížeči používaly všechny soubory cookie, nebo si vybrat z jiných možností. Přečtěte si více informací.
S ubývajícím životním prostředím nenávratně mizí i množství živočišných i rostlinných druhů, proto je koncentrace ohrožených a kriticky ohrožených druhů na Filipínách jedna z nejvyšších na světě. Díky tomu si tento kousek světa zasluhuje pozornost přírodovědců celého světa.
Filipíny jsou jedním z druhově nejbohatších regionů světa. Více než polovina druhů živočichů a tři čtvrtiny rostlinných druhů se nevyskytují nikde jinde na světě. Filipíny jsou označovány jako ohnisko biodiverzity. Převedeno na jednotku plochy oplývají pravděpodobně větší biodiverzitou než kterákoliv jiná země na světě. Téměř každý velký ostrov hostí jedinečnou faunu a floru s vysokým procentem lokálního endemismu. Na Filipínách bylo zaznamenáno 677 druhů ptáků, z nichž asi 400 je stálých a každý třetí z nich nežije nikde jinde na světě (225 endemických druhů). 93 druhů bylo zařazeno mezi celosvětově ohrožené druhy. Padesát osm druhů je jednoostrovních endemitů: Luzon (18), Mindanao (18), Mindoro (6), Palawan (6), Negros (3), souostroví Sulu (3), Cebu (2) a Panay (1). Souostroví Filipín je zajímavé také tím, že ho obývá endemická čeleď brhlovcovitých (Rhabdornithidae) čítající tři druhy. Zdejší jedinečné ptačí druhy však ohrožuje děsivé tempo, s nímž mizí jejich domovské lesy. Budoucnost většiny filipínských ptáků a dalších živočichů je proto nejistá
K nejzajímavějším ptačím druhům patří orel opičí – zvaný též filipínský(Pithecophaga jefferyi)- král všech filipínských ptáků. V roce 1993 žilo ve volné přírodě pouze 22 orlů opičích (plus dalších 13 v zajetí). Nejvýraznější ptáci ve zdejší krajině jsou zoborožci, kterých zde žije 10 druhů. Vyskytuje se zde také šest druhů ledňáčků, pity, loboši, timálie, květozobi nebo strdimili. Žije zde 14 druhů papoušků, přičemž 11 druhů je endemických. Monotypický rod Bolbopsittacus (papoušek tlustozobý) se vyskytuje pouze zde, 6 druhů vlajkových mad je taktéž endemických, stejně jako ohrožený kakadu filipínský nebo lori vlnkovaný. V roce 2006 zde byl popsán zatím poslední objevený druh papouška lorikul kamiguinský Loriculus camiguinensis.
Souostroví je domovem 111 endemitních druhů savců. Většinou se jedná o drobné pralesní druhy. Mezi nejznámější patří nejmenší tur světa anoa tamarau, letuchy nebo okatí krasavci nártouni. V roce 2006 zde byla popsána tajemná sopečná myš, která dostala é jméno Apomys camiguinensis. Taktéž plazů zde žije hodně, od drobných gekonů, přes dráčky létavé po krokodýla filipínského .
Filipíny jsou po Indonésii druhým největším souostrovím světa, které se skládá z 7 101 ostrova a je omýváno čtyřmi moři z východu Filipínským, ze západu Jihočínským a z jihu Suluským a Celebeským. Leží v horkém a vlhkém tropickém podnebném pásu. Turisté vyhledávají především kvůli šnorchlování v křišťálově průzračné vodě, potápění u korálových útesů nebo navštěvují původních kmeny a rýžových terasy. Mimo to Filipíny nabízí množství dech beroucích přírodních krás – hory, vulkány, prales, vodopády, nádherně bílé pláže. Současná společnost se svým populačním růstem však vyvíjí velký tlak na přírodu. Původní tropický prales, který souvisle pokrýval ostrovy, byl přeměněn v zemědělskou krajinu. V současnosti se uvádí, že 93% původní vegetace je zničeno. Během posledních 50 let ztratily Filipíny tolik lesů jako během předcházejících 450 let. Situace je nejkritičtější na menších ostrovech jako je Cebu, Negros, Bohol nebo Camiguin, kde zbývají fragmenty lesa s obrovskou globální hodnotou pro ochranu biodiverzity. S ubývajícím životním prostředím nenávratně mizí i množství živočišných i rostlinných druhů, proto je koncentrace ohrožených a kriticky ohrožených druhů na Filipínách jedna z nejvyšších na světě. Díky tomu si tento kousek světa zasluhuje pozornost přírodovědců celého světa.
Program:
1. den: Odlet z Prahy
2. den: přílet do Manily – ostrov Luzon. Nocleh v The Slouch Hat v Manile.
3. den: přeletíme na ostrov Negros. Tento ostrov je bohužel prakticky celý odlesněný a původní pralesy zůstaly jen v malých lokalitách. Přesto zde žije 9 endemitních druhů ptáků. K devíti specialitám tohoto ostrova patří holub negroský (Gallicolumba keayi), holub canlaonský (Ptilinopus arcanus – ve volné přírodě nikdy nebyl pozorován), zoborožec rýhozobý a žlutobradý, pištec bělořitý (Pachycephala homeyeri), housenčík bělokřídlý (Coracina ostenta), lejsek guimarský, timálie zlatočelá (Stachyris speciosa) a timálie ostrovní (Stachyris nigrorum). Po poledni přejedeme do Bacolodu a krátce navštívíme záchrannou stanici NFEFI, kterou nás provede kurátorka a veterinářka v jedné osobě MVDr Joanne Justo. Nahlédneme do zázemí a můžeme prohlédnout plán přesunu centra na jinou lokalitu. Přejedeme do Kabankalanu. Podle časových možností pozorovaní bahňáků a endemických kachen např. kachna filipínská (Anas luzonica) v deltě reky Ilog. Zde poznáme mangrovové porosty se specifickými druhy. podle zájmu můžeme ochutnat místní vynikající ústřice. Zapojíme návštěvu hnízdiště papoušků Prioniturus a Tanyghnathus v oblasti Mahuyod - Bais. Zde je též možnost pozorování delfinů a žraloků obrovských. Nocleh.
4. den: Ráno navštívíme záchrannou stanici Talarak. Tato stanice pod vedením Pavla Hospodářkého svými odchovy zachraňuje některé vzácné druhy ptáků, především zoborožců. Přejedeme do oblasti kráterového jezera Balinsasayao. Oblast tvoří panenské lesy a divoká příroda od opic po vzácné orchideje, je to skvělé místo pro pozorování ptáků. Pokud budeme mít štěstí, můžete zahlédnout filipínského sambara skvrnitého a visayanské prase bradavičnaté, dva z několika druhů, které jsou tu endemické a ohrožené pytlačením a změnou životního prostředí. Je to jedno z posledních míst, kde se dá pozorovat zoborožec žlutobradý. Kromě zoborožce můžeme vidět housenčíky, květozoby, žluvy... Další birdwatching bude u Twin lakes. Nocleh v lesní chatě u místního birdwatchera. Noční pozorování sov: výreček negroský (Otus nigrorum) a sovka filipínská ( Ninox philipinsis centralis).
5. den: Birdwatching pod vedením místního průvodce v pohoří Mount Talinis, kde by se mohla vyskytovat velmi vzácná timálie ostrovní. Možná spatříme létající dráčky létavé nebo letuchy filipínské. Nepřehlédnutelným znakem letuch je jejich osrstěný kožní lem, který lemuje celé tělo. Začíná na krku, pokračuje mezi končetinami a pokračuje až na konec ocasu. Dokonce je natažený i mezi prsty. Kožní lem umožňuje letuchám plachtit na poměrně velkou vzdálenost. Když letuchy skočí ze stromu, roztáhnou nohy a pomocí napnuté kožní blány mohou pomalu nehlučně přeplachtit z jednoho stromu na druhý. Letuchy jsou schopny přeplachtit i vzdálenost 130 m se ztrátou výšky pouhých 10 m. Nocleh v lesní chatě u místního birdwatchera.
6. den: potápění s vvelrybími žraloky a s ohroženými karetami obrovskými, nocleh
7. den: přejedeme ranním trajektem na ostrov Bohol. Přejedeme do Corelly, kde uvidíme tajemné lesní skřítky nártouny filipínské . Krátce zastavíme v Lobocu, budeme pokračovat na známé čokoládové hory. Chocolate Hills, které se rozkládají asi 55 km od metropole Tagbilaranu. Jde o neobvyklou geologickou formaci, která se skládá z celkem asi 1300 souměrných a perfektně tvarovaných kopečků porostlých zelenou trávou. Tráva ovšem během období sucha zhnědne a kopce tak získají typickou čokoládovou barvu – odtud vznikl také název oblasti. Jednotlivé kopce dosahují výšky okolo 50 metrů nad mořem (nejvyšší má 120 m) a jsou roztroušeny na ploše 50 kilometrů čtverečních. Chocolate Hills byly pro svou jedinečnost nedávno vyhlášeny třetím největším geologickým monumentem a navrženy na zapsání na Seznam světového dědictví UNESCO.
Ubytování a prohlídka ochranářské stanice Habitat Bohol v Bilaru. V 17h noční safari. Při nočním pozorování můžeme pozorovat nejen nartouny, ale také letuchy filipínské.
8. den: ranní birdwatching v národním parku Rajah Sikatuna s lesy dvoukřídláčovitých stromů. Vyskytuje se zde zoborožec samarský nebo pita azurovoprsá. Pokud nám situace dovolí (zákaz vyrušování při množení nartounů) navštívíme nartouní centrum stanici Tarsius. Odpoledne přejezd krátkým trajektem na ostrov Cebu. Nalodění na noční trajekt na ostrov Mindanao.
9. den – 10 den: příjezd na Mindanao – Cagayan de Oro v ranních hodinách. Přejedeme minibusem do města Bislig na východě ostrova. Mindanao je druhý největší ostrov Filipín. My se budeme pohybovat v severní a východní straně tohoto ostrova, kde žije křesťanská populace. Jihu ostrova, kde žijí muslimové se vyhneme. Budeme se pohybovat v nížinném pralese Národní park Mount Kitanglad. Hory na severu ostrova Mindanao se zvedají téměř do třítisícimetrové výšky a nacházejí se na nich zbytky horských lesů, v nichž se vyskytuje řada velice vzácných druhů. Jedná se o nejlepší lokalitu k pozorování orla opičího. NP Mount Kitanglad je jediné místo, kde se dá tento nádherný dravec pozorovat bez všech omezení. Dá se tu vidět pravděpodobně nový druh sluky, která byla objevena v únoru 1993. K dalším druhům, které tu můžete zastihnout patří pávík skořicový, kruhoočko mindanajské a amada červenouchá. Noclehy v Del Monte Lodge.
11. den: přejezd do Davao. Návštěva chovné stanice orlů filipínských. Nocleh v Davao city.
12. den: pozorování orla u hnízda. Přejezd Davao do Bisling. Nocleh v Paper Country Inn.
13 den: Pozorování endemitních druhů ptactva v oblasti PICOP. Zdejší lesy vlastní vlastní papírenská firma PICOP díky které zde zůstaly zachovány největší plochy pralesa na Filipínách. K jedinečným druhům tohoto nejjižnějšího ostrova filipínského souostroví patří orel opičí, sluka filipínská (Scolopax bukidnonensis), mada tmavý (Prioniturus waterstradti), lori vlnkovaný (Trichoglossus johnstoniae), výreček mindanajský (Otus mirus), výr filipínský, salanga filipínská (Collocalia whiteheadi), ledňáček mindanajský (Alcedo argentata), ledňáček modrotemenný (Actenoides hombroni), zoborožec mindanajský (Penelopides affinis), zoborožec žlutobradý, pávík skořicový (Rhipidura nigrocinnamomea), lejskovec chocholkatý (Hypothymis helenae), housenčík mindanajský (Coracina mcgregori), sýkavka žlutohrdlá (Chloropsis flavipennis), špaček ozdobný (Basilornis mirandus), lejsek mindanaoský (Rhinomyias goodfellowi), lejsek hvízdavý (Ficedula basilanica), bulbulčík zamboangský (Hypsipetes rufigularis), bulbulčík filipínský (Hypsipetes everetti), kruhoočko mindanajské (Lophozosterops goodfellowi), kruhoočko skořicové (Hypocryptadius cinnamomeus), krejčiřík mindanaoský (Orthotomus heterolaemus), krejčiřík černohlavý (Orthotomus nigriceps), krejčiřík bělouchý (Orthotomus cinereiceps), timálie bagobo (Leonardina woodi), timálie křovištní (Dasycrotapha plateni), timálie jihofilipínská (Stachyris capitalis), timálie malinká (Micromacronus leytensis), amada červenouchá (Erythrura coloria), květozob vousatý (Dicaeum proprium), květozob mindanajský (Dicaeum nigrilore), strdimil šedokápý (Aethopyga primigenia) a strdimil aposký (Aethopyga boltoni). Nocleh v Paper Country Inn.
14. den: Pozorování endemitních druhů ptactva v oblasti PICOP. Přejezd Bisling do Davao. Nocleh Davao city.
15. den: transfer na letišti. Přelet Mindanao/ Davao do Manily a z Manily na Palawan/Puerto Princesa. Palawan je 400 km dlouhý a 40km široký ostrov. Je porostlý pohořími se zachovalými plochami lesů. Na tomto ostrově žije největší populace kakadu filipínských. Z necelé tisícovky těchto ptáků zde žije asi 700 kusů. Mimo dobu hnízdění žijí kakaduové v malých skupinkách v počtu do 20 jedinců. Aktivita se projevuje od časných ranních hodin a odpoledne, kdy se ptáci rozletují za potravou. Horké poledne využívají k odpočinku a společné péči o peří. Večer ubytování na Palawanu ve městě Puerto Princessa.
15. den: Celodenní výlet do národního parku Puerto Princessa s podzemní řekou. Sem nás přiveze loď z přístavu Sabang, kde na pláži přesedneme do člunu u vchodu jeskyně a proveze nás podzemní řekou. Poblíž Sabangu je pralesní stezka Jungle trail. Toto je jedno z nejlepších míst pro pozorování bažanta palawanského, lelkouna tečkovaného nebo tabona filipínského. Přejezd do přístaviště Narra a nocleh.
16. den: lodní výlet na ostrov Rasa poblíž města Narra je nejlepší místo pro pozorování kakadu filipínských. Zde jsou chráněni před predátory i případnými pytláky. Kakadu několikrát denně létají z kolonie na ostrůvku Rasa na větší ostrov Palawan za potravou. V brzkých ranních hodinách vyrazíme lodí na tento ostrov a budeme ptáky pozorovat ještě předtím než vyrazí za potravou. Návrat na Palawan. Odpoledne zasloužený odpočinek na nádherných plážích ostrova Palawan. Nocleh v Puerto Princesa.
17- 18. den: transfer na letiště a přelet do Manily. Volný den, nákupy a odlet domů.