Život supů v Makedonii odjakživa úzce souvisel s pastvou, a to především ovcí a krav. Ta byla způsobem obživy velké části venkovského obyvatelstva, zahrnovala v sobě stěhování stád mezi letními pastvinami v horách a zimními ve stepích nižších poloh. Úmrtnost zvířat byla vysoká, mrtvá těla zůstávala často ležet na otevřených prostranstvích a byla pro supy zásadní potravou. Hnízdní kolonie supů jsou tradičně rozmístěny kolem zimních pastvin, protože líhnutí mláďat časově koresponduje s dobou, kdy se rodí jehňata a telata. Když se stáda stěhovala na letní pastviny, byli malí supové již tak vyspělí, že je rodiče mohli nechat na hnízdě samotné a za potravou (tedy za stády) zalétat mnohem dále. Během posledních několika desítek let se situace dramaticky změnila. Lidé z venkova odcházejí, počet chovaných zvířat klesl na desetinu, pastviny postupně zarůstají. Ukázalo se, že podobně jako v jiných zemích je jedinou účelnou cestou, jak supům pomoci, zřídit krmiště a zásobovat je vhodnou potravou. Složitá situace ve financování provozu krmišť však v roce 2012 a 2013 vyústila v to, že potrava byla supům předkládána pouze na jedné ze tří zavedených lokalit (mj. díky významné finanční podpoře z Česka).

Ornitologové v Makedonii napočítali 336 druhů, z toho 13 celosvětově ohrožených.Tomuto bohatství avifauny však neodpovídá počet ornitologů. To představuje problém pro lepší poznání tamního ptactva. Přitom údaje o rozšíření a početnosti všech volně žijících druhů budou potřeba pro rodící se Atlas hnízdního rozšíření ptáků Evropy. Po dohodě s makedonskými ornitology a organizátory evropského atlasu budou mít tedy účastníci exkurze možnost přispět svými pozorováními i do tohoto významného projektu.

PROGRAM ZÁJEZDU:

1. den odjezd z Prahy, Brna, Břeclavi a Bratislavy . Cesta přes Slovensko, Maďarsko a Srbsko

2. den příjezd do Makedonie v ranních hodinách . Návštěva lokalit východně od řeky Vardar na úpatí hor Konečka Planina (9.hodinová pauza). V kopcích nad nivou Vardaru lze najít výborná místa na pozorování, krajina dole je plná vinic, luk i polí zpestřených solitérními stromy. Zde pravidelně hnízdí orli královští na stromech či elektrických stožárech, jejich hnízda či hnízda krkavců využívají posléze rarozi jižní nebo ostříži. V zemědělské krajině nivy lze zastihnout mandelíky hajní, kalandry zpěvné, ťuhýky menší. Všude jsou vlhy pestré a dudci chocholatí. Úrodná nížina postupně přechází do suchých, roklemi zbrázděných kopců, které jsou domovem ťuhýků rudohlavých, pěnice vousaté, mistrovské i bělohrdlé, sedmihláska šedého i olivového. Na skalách tu hnízdí káně bělochvostá. Za potravou sem zaletují dravci z blízkých hnízdišť, lze se tu potkat s poštolkou jižní, orlem nejmenším i některým ze supů. Občas se objeví hejno špačků růžových. Noc v hotelu v Kavadarci nebo v Negotino.

3.den – Demir Kapija je úzká skalnatá průrva, kterou se Vardar dere na jih do nížin severně od Gevgelije. Zdejší vápencové skály jsou impozantním hnízdištěm supů mrchožravých i bělohlavých, hnízdí tu pár orlů skalních, káně bělochvostá, sokol stěhovavý, vzácně i raroh jižní. Z menších ptáků jsou pro nás jistě atraktivní oba druhy skalníků, brhlík skalní, břehule skalní či vlaštovka skalní, zastihnout lze i ťuhýka běločelého, bělořita okrového, rorýsy velké, strnady viničné či cvrčivé. V okolí řeky loví krahujec krátkoprstý.

Večer se přesuneme do blízkosti krmiště supů v pohoří Vitačevo, kde můžeme v noci poslouchat výrečka nebo lelka lesního. Noc ve stanech.

4.den pohoří Vitačevo – místo realizace projektu záchrany supů

Vyrazíme brzy, abychom včas došli na místo, kde se vyskytují supi. Pozorování ptáků s ranním sluncem v zádech je skvělým zážitkem. Hlavními cíli budou sup mrchožravý a bělohlavý. Očekávat tu lze i orla skalního či královského, orlíka krátkoprstého, krkavce a vrány. V širším okolí se vyskytují krahujec obecný, poštolka jižní, káně bělochvostá, žijí zde čtyři druhy ťuhýků a řada pěvců. Běžným, leč plachým a opatrným je zde vlk.

Rokle Bošavica. V této oblasti hnízdí sup mrchožravý, orel skalní a orlík krátkoprstý, káně bělochvostá a krahujec krátkoprstý. Běžným je zde dudek chocholatý či ťuhýk rudohlavý, při troše štěstí uvidíme zedníčka skalního.

Vrbjani -tato obec má jednu z největších populací čápů bílých v Evropě. Na střechách a elektrických stožárech hnízdí množství těchto nádherných ptáků.

Nocleh v hotelu v Bitole

. 5.den –Prespanská jezera a jejich okolí jsou jedinečné z hlediska geomorfologického i ekologického, vysoká biodiverzita dává prostoru mezinárodní význam.  V okolí jezer lze najít více než 1500 druhů rostlin (včetně endemické chrpy prespanské a nejméně 20 druhů orchidejí) , 40 druhů savců, 260 druhů ptáků, 32 druhů plazů a obojživelníků a 17 druhů ryb včetně těch, které je možno spatřit jen zde. Hory jsou jedním z posledních evropských míst, kde žijí medvěd hnědý, šakal, vlk,  kamzík nebo poslední populace balkánských rysů. Jezero „Velká“ Prespa (853 m n. n., 285km²) se nachází přímo v srdci Balkánu a je dnes rozdělena mezi tři státy – Albánii, Řecko a Makedonii.

Brzo ráno odjedeme z hotelu a pojedeme do Řecka, kde strávíme celý den u jezera Malá Prespa. Je to jedinečná lokalita vodního ptactva – žije zde okolo 260 druhů (z toho přes polovinu hnízdících).

Prespanská jezera proslavily především oba evropské druhy pelikánů – kadeřavý i bílý, které zde hnízdí v desítkách až stovkách párů. Početné jsou také hnízdní kolonie kormoránů (malého a velkého), různých volavek (vlasatá, stříbřitá, červená, bílá) či husy velké. Rybák bahenní, polák malý, moudivláček lužní nebo bukáček malý zde nejsou vzácností. Můžeme zde pozorovat četné kachny, morčáky, potápky, lysky i další ptačí druhy vázané na vodu či mokřady. Občas přilétá ibis hnědý, který zde do 70. let 20. století hnízdil. Skály na březích obývá brhlík skalní, ve vesnicích hnízdí vedle vlaštovky obecné i vlaštovky skalní nebo rorýs šedohnědý.Večer přejezd zpět do Makedonie a nocleh v hotelu v Bitole

6.den – jezero Ochrid: (9.hodinový program)- krásné jezero, které patří k nejstarším na světě. Na jeho břehu leží stejnojmenné město, které bylo v roce 1980 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. V okolí jezera se nachází na 365 kostelů, klášterů a jiných církevních památek. Jezera představují spojité nádoby, neboť do většího Ochridského jezera, které vyplňuje tektonickou kotlinu v nadmořské výšce 695m (rozloha 348km²), přitéká voda podzemní řekou přes krasové dutiny z menšího výše položeného Prespanského jezera ( to je na povrchu bezodtokové). Z Ochridského jezera pak vytéká řeka Černý Drin směřující do Jaderského moře. Obě jezera se vyznačují čistou, doslova průzračnou vodou s teplotou v letních měsících mezi 18 až 24 °C. Za bouří a silných větrů si vlny na hladině nezadají s mořským příbojem. Také pro zoology jsou nejpřitažlivější endemické druhy, zejména vodních korýšů, obdiv si však zaslouží také téměř 1650 druhů motýlů. Zde je možné pozorovat ptactvo kolem jezera, které je hnízdištěm kormoránů malých či morčáků velkých, případně se fakultativně projet lodí po jezeře. Zdatnější účastníci mohou jít na výšlap do Národního parku Galičica, kde na skalnatých svazích hor žije např. orebice horská, skalník zpěvný, pěnice vousatá a mistrovská či strnad viničný, v pásmu lesa byl nedávno zjištěn puštík bělavý. Z atraktivnějších pěvců tu hnízdí např. budníček balkánský nebo sýkora temná, nad hranicí lesa lze pozorovat lindušku horskou, lindušku úhorní nebo bělořita šedého a okrového. Avifauna zahrnuje hodně dravců (např. orla skalního, supa bělohlavého a supa mrchožrouta, sokola stěhovaného). Zajímavý kontrast představuje výskyt severského dřemlíka tundrového na hřebenech hor za tahu a teplomilných poštolek (jižní a rudonohé) dole v podhůří.

Večer odjezd a cesta přes Srbsko a Maďarsko 

7.den – příjezd na Moravu v odpoledních hodinách, do Čech ve večerních hodinách. 

Ornitologická pozorování budou přizpůsobena podle počasí a aktuálních výskytů ptactva.