Litva je tajemná země obývaná starobylým baltským národem milujícím přírodu. Ještě před šesti staletími uctívali starodávné dubové stromy a dodnes pořádají každý rok výpravy do lesů, k jezerům nebo podél písčitého pobřeží, kde sbírají kousky jantaru. Krajinu Litvy tvoří pestrá mozaika drobných políček, pastvin, remízků a rozvolněných lesů či březových hájů a zarostených mokřin. Tato zelená pestrost přitahuje množství ptactva. Nejtypičtějším ptákem je litevský národní pták čáp bílý. 17.000 párů čápa bílého představuje největší hustotu těchto ptáků v Evropě. Hnízda tohoto ikonického ptáka lze najít na každém rohu. V Litvě se dokonce koncem března slaví Čapí den. Zdejší krajina byla po dlouhou dobu formována ledovci, což dalo za vznik zvláštní zvlněné krajině plné tisíců jezer a jezírek ledovcového původu, překypujících životem. Toto území je díky tomu rájem pro ptáky, především pak pro vodní a brodivé. Díky pobřežním přírodním rozmanitostem a poloze se Litva stala součástí velké migrační trasy pro ptáky ze severu do zimovišť na jihu. Na území Litvy bylo pozorováno 383 druhů ptactva. K ptačím vzácnostem patří kajka bělohlavá (Polysticta stelleri), orel volavý (Aquila clanga), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), chřástal malý (Porzana parva), rybák bělokřídlý (Chlidonias leucopterus), bekasina větší (Gallinago media) a rákosník ostřicový (Acrocephalus paludicola).

Biosférická rezervace Žuvintas – rozlohou 11. největší jezero v Litvě, které obklopuje zarostená bažinatá oblast a tak je těžko rozeznatelné, kde jsou jeho břehy. Jezero je poměrně mělké, maximální hloubka dosahuje 2,5 m. Biosférickou rezervací bylo vyhlášeno roku 1948 – jedná se tak o nejstarší litevskou přírodní rezervaci. Bylo zde pozorováno 255 druhů ptáků. Největším místním lákadlem je rákosník ostřicový (Acrocephalus paludicola).

Delta Němenu – regionální park vznikl v roce 1992. Rozkládá se na ploše 240 km², přičemž asi pětinu plochy tvoří voda. Území patří mezi mokřady mezinárodního významu a je chráněno Ramsarskou úmluvou. V deltě Němenu se nachází největší litevský ostrov Rusné, který od pevniny oddělují ramena řeky. Jelikož leží částečně pod úrovní hladiny moře, bývá často zaplavován. Vzniklo tak ideálnímu prostředí pro vodní a brodivé ptáky. Bylo zde pozorováno kolem 270 druhů ptáků, z nichž více, jak 100 zde hnízdí. Zároveň tudy vede významná tahová cesta mnoha druhů. Je jediným místem v Litvě, kde hnízdí ostralka štíhlá (Anas acuta). V močálech můžeme zahlédnout čápy černé, břehouše černoocasé, jespáky obecné i bojovné, bekasiny nebo mořské orly.

V deltě se taktéž nachází důležitá kroužkovací stanice Ventes Ragas, která byla postavena roku 1929 a od té doby zde bylo okroužkováno přes dva a půl milionu ptáků. V dnešní době projde stanicí díky moderním technikám odchytu na sto tisíc ptáků ročně.

Poloostrov a NP Kurská kosa – jedinečný geomorfologický útvar (součást světového dědictví UNESCO), podle litevských legend plný duchů, čarodějnic a rusalek. Mezi vysokými borovicemi probleskují skrytá jezera a opuštěné pobřežní bažiny. Formování tohoto unikátního přírodního výtvoru začalo před 6000 – 5000 lety, kdy náplavový písek, nahromaděný u pobřeží mořskými proudy, navršily časté větry do dun o výšce až 100 m a šířce i 700 – 800 m. Jsou to doslova písečné hory, nabízející z vrcholů nádherný rozhled na volné moře, záliv a krajinu kolem. Je 98 km dlouhá, její jižní polovina náleží Rusku, severní Litvě. Nachází se zde duny s unikátní faunou a flórou. Duny byly odhaleny kvůli masivnímu odlesnění kosy v 16. století. Kosa se pomalu posouvá směrem do moře. Minimálně metr za rok. Hlavními zástupci zvířeny jsou ptáci, bylo zaznamenáno kolem 240 druhů, z nichž 102 tu hnízdí. Nejvíce z nich tvoří pěvci – 63 druhů. Nedaleko obce Juodkranté existují již od konce 19 století v těsné blízkosti dvě hnízdní kolonie. Jednu tvoří 2 700 hnízd kormorána velkého, druhou 500 hnízd volavky popelavé. Dospělí ptáci loví hlavně v Kurském zálivu, kde žije kolem 50 druhů ryb. V parku se vyskytuje např. také husice rezavá a občas přilétá orel mořský i skalní. Úchvatné jsou jarní a podzimní tahy s miliony přelétajících ptáků. V parku žije také bobr evropský, vydra říční a největší zdejší savec los.

Mořské muzeum a delfinárium Klaipeda - expozice sestává z velikého akvária umístěného v centru bývalé pevnosti a řady menších akvárií, kde jsou exponovány litevské sladkovodní ryby a ryby z Baltského moře, jakož i ryby z tropických moří a různí bezobratlí. Expozice mořských ptáků a savců, chovají zde také tučňáky a tuleně, expozice historických námořních lodí. V delfináriu proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Biebrzańský národní park je největší polský národní park. Chrání oblast rašelinišť a jiných mokřadů, které po obou stranách vyplňují údolí řeky Biebrzy na vzdálenost větší než 100 km. Rašelinné a další mokřadní ekosystémy parku jsou největší a nejzachovalejší ve střední Evropě. S celkovou rozlohou necelých 255 km² tvoří bezmála polovinu výměry parku. Údolí řeky Biebrzy vyhledávají ptáci žijící na mokřadech obklopených loukami. Žije tu okolo 270 ptačích druhů z celkových asi 450 vyskytujících se na celém území Polska. Z necelé šedesátky ohrožených druhů jich v parku hnízdí přes dvacet, tedy více než třetina. Najdeme mezi nimi orla volavého, jeřába popelavého, bekasinu větší, rybáka bělokřídlého a černého i rákosníka ostřicového a tamaryškového. Symbolem národního parku je jespák bojovný – je v jeho znaku. Počet zástupců tohoto ptačího druhu se ale snižuje, protože slatinné louky a močály, v nichž hnízdí, zarůstají. 

Program zájezdu:

1. den – Odjezd z Prahy, (případně Brna, Olomouce, Českého Těšína) v odpoledních hodinách. Cesta přes Polsko.

2. den – Polsko Biebrzańsky národní park Obec Osowiec: správa Národního parku, ve výstavním sále výstavy fotografií apod., možnost nákupu literatury, map, triček apod. Ornitologická pozorování přizpůsobíme aktuálnímu výskytu ptactva. Např. lokalita Barwik: losi, bekasina větší. V lokalitě Zajki bahňáci, zvláště jespáci bojovní, rybáci, např. rybáci bělokřídlí a bahenní, chřástali kropenatí a malí. Večer přejezd na ubytování, nocleh.

3. den – Po snídani přesun do Litvy. Nejstarší litevská ptačí rezervace Žuvintas. Ornitologická pozorování. Národní ornitologická rezervace Novaraistis – malý ornitologický ráj v bažinách. Je ideálním místem pro pozorování ptáků při jejich jarní migraci. Pokud budeme mít štěstí, můžeme spatřit největší množství jeřábů v Litvě – až dvoutisícové hejno. Součástí rezervace je i vysoká pozorovatelna, odkud získáme perfektní přehled o celém bažinatém okolí. Večerní příjezd na ubytování, nocleh.

4. den – Po snídani navštívíme záplavové louky v jižní části delty Němenu – hraniční oblast s ruskou Kaliningradskou oblastí kolem vesnic Sausgalviai a Rupkalviai, kde bude možné pozorovat tisíce vodních ptáků. Navštívíme také největší litevský ostrov Rusné se stejnojmenným městem, kde bude možné poobědvat. V okolí městečka budeme pokračovat v hledání ptáků v mokřadech a v rozsáhlé síti vodních kanálů delty. Večer návrat na ubytování.

5. den – Po brzké snídani odjezd do Klaipedy (cca 40km), kde se nalodíme na trajekt, který nás převeze na poloostrov Kurská kosa – zde budeme pokračovat v cestě až na nejjižnější bod litevské části poloostrova – Nida, se zastávkou v rozsáhlých dunách (nejvyšší Parnidisova duna má výšku 52 m) s výhledem do laguny. V Nidě, díky cestovnímu ruchu nejbohatší vesnici v Litvě, budeme na pobřeží laguny pozorovat ptáky, po cestě zpět navštívíme západní stranu poloostrova, situovanou směrem do Baltského moře. Nakonec navštívíme místní mořské muzeum a z jižního mola Klaipedského přístavu budeme mít možnost dalšího pozorování ptáků. Návrat zpět na ubytování.

6. den – Po snídani odjezd lodí do Kurské laguny a zálivu Kniaupes, kde budeme cca 2 hodiny pozorovat ptactvo z lodi. Poté navštívíme kroužkovací stanici ve Vente. Po exkurzi ve stanici bude následovat pěší trasa po pobřeží laguny spojená s pozorováním ptáků. Poté pojíme v Kintaii a v odpoledních hodinách se vydáme na dlouhou cestu zpět do Česka.

7. den – příjezd do ČR v odpoledních hodinách.

Změna programu vyhrazena, program bude přizpůsoben aktuálnímu výskytu ptactva nebo počasí.