Na těchto webových stránkách se používají soubory cookies a další síťové identifikátory, které mohou obsahovat údaje o tom jak procházíte naše stránky, jaký obsah vás zajímá a podobně. Soubory cookie využíváme pro zlepšení našeho webu, přizpůsobení obsahu, pro reklamní a analytické účely. Můžete povolit, aby se v tomto prohlížeči používaly všechny soubory cookie, nebo si vybrat z jiných možností. Přečtěte si více informací.
Členská exkurze České společnosti ornitologické
OMÁN – pozorování pouštních i mořských druhů ptáků v nejbezpečnější zemi Arabského poloostrova. Díky bezpečnosti, modernizaci ekonomiky a vyspělosti společenského života je nazýván Švýcarskem Středního východu. Omán je velmi rozmanitý – najdeme zde hory, pouště, mokřady, vádí, prameny (ayn), pláně, mořská pobřeží… Většinu území zaujímá pouštní nížina a rovina, při pobřeží Ománského zálivu se z ní zvedá pohoří Al-Hadžar, které je nejvyšším místem ve východní Arábii. Na severu země a ve vnitrozemí panuje středozemní podnebí, jižní část Ománu se nachází v tropickém pásmu. Vegetace je rozptýlená po vnitrozemské náhorní plošině, kterou z valné části tvoří štěrková poušť. Nachází se zde pouštní křoviny a traviny, v Dafáru rostou kokosové palmy a na vyvýšeninách rostou odrůdy akácie, oleandry a kadidlovníky. V Ománu najdeme také jednu botanickou raritu a tou je les asi 100 baobabů ve vádí Hinna. Přestože většina země je tvořená suchým a horkým prostředím, je Omán domovem pro velké množství druhů zvířat a rostlin.
V Ománu bylo pozorováno 531 druhů ptáků. Jen dravců zde žije 41 druhů včetně orla damaního (Aquila verrauxii) nebo supa královského (Torgos tracheliotos tracheliotos). Můžeme zde zastihnout 20 druhů volavek, faetony, nody nebo tereje. Ve vnitrozemí lze pozorovat exotické strdimily (Cinnyris), snovače (Ploceus), hedvábníka šedého (Hypocolius ampelinus) nebo lejskovce nádherného (Terpsiphone viridis). Žije zde stehlíkovec dlaskovitý (Rhynchostruthus socotranus), připomínající křížence druhů v jeho názvu a také dva endemité Arabského poloostrova: orebice černohlavá (Alectoris melanocephala) a bělořit arabský (Oenanthe lugentoides). Vede tudy jedna z nejdůležitějších migračních tras ptáků z Asie do Afriky
K místním specialitám patří buřňák arabský (Bulweria fallax), buřňák Audubonův (Puffinus (herminieri) persicus), faeton červenozobý (Phaethon aethereus), terej maskový (Sula dactylatra), kormorán arabský (Phalacrocorax nigrogularis), ostříž popelavý (Falco concolor), drop obojkový (Chlamydotis undulata), pobřežník černobílý (Dromas ardeola), racek arabský (Larus hemprichii), racek velký (Larus ichthyaetus), nody obecný (Anous stolidus), nody tenkozobý (Anous tenuirostris), špaček Tristramův (Onychognathus tristramii), bělořit černohlavý (Oenanthe alboniger), skalníček černoocasý (Cercomela melanura), pěnice bělobřichá (Sylvia leucomelaena), snovač žluví (Ploceus galbula) nebo strdimil palestinský (Cinnyris oseus).
Zdejšími původními savci jsou různé antilopy, zajíci afričtí nebo kozorožci. V chráněné oblasti Al Wusta vrací zpět divoké přírody přímorožce arabské, kteří byli v 70 letech ve volné přírodě vyhubeni. V pohoří Al-Hadžar žije volně tahr arabský. Z šelem se v Ománu vyskytuje nejmenší druh levharta, vzácný levhart arabský nebo můžeme zahlédnout vlka arabského, karakala či kočku arabskou. Z plazů jsou velmi běžné různé druhy ještěrek a gekonů, v poušti můžete potkat trnorepa egyptského, nejběžnějším hadem je štíhlovka červenopruhá a pouštní zmije.
Listopad je jeden z nejvhodnějších měsíců pro pozorování ptáků. V tuto dobu sem přilétají zimující ptáci a počty dravců, zejména orlů, vrcholí. Počasí je pro pozorování ideální. Na celém pobřeží je masivní výskyt racků a rybáků, ale dalších mořských ptáků je zde v tuto dobu méně. Bahňáci se v tuto dobu soustředí na mokřady a okolí farem poblíž severního a jižního pobřeží Ománu. Díky klesajícím teplotám v horách mnoho druhů pěvců sestupuje do nížin a na pobřeží.
Změna programu vyhrazena, program bude přizpůsoben aktuálnímu výskytu ptactva nebo počasí.