Na těchto webových stránkách se používají soubory cookies a další síťové identifikátory, které mohou obsahovat údaje o tom jak procházíte naše stránky, jaký obsah vás zajímá a podobně. Soubory cookie využíváme pro zlepšení našeho webu, přizpůsobení obsahu, pro reklamní a analytické účely. Můžete povolit, aby se v tomto prohlížeči používaly všechny soubory cookie, nebo si vybrat z jiných možností. Přečtěte si více informací.
Dvoudenní víkendová exkurze do krásné přírody severně od Prahy - 9. - 10. 6. 2018
Milovice
Pojeďte se s námi podívat na úžasný projekt ochrany přírody 21. století: návrat velkých býložravců do naší krajiny.
Do bývalého vojenského prostoru u Milovic byli v posledních letech postupně vypuštěni divocí koně, zubři a pratuři s cílem zachovat mizející stepní společenstva a zachránit ohrožené živočichy. Podařilo se tak vytvořit oblast s velkou rozmanitostí druhů, připomínající českou krajinu z dob příchodu prvních zemědělců. Koně plemene exmoorský pony, kteří jsou velmi podobní původním divokým koním, byli vypuštěni na čtyřicetihektarovou pastvinu u Milovic v lednu 2015. V říjnu téhož roku k nim přibylo stádo zpětně šlechtěných praturů v rámci nizozemského projektu Tauros. Později přibyli také zubři, kteří u nás vyhynuli přibližně v polovině 18. století. Celá rezervace velkých kopytníků má v současnosti přibližně 160 hektarů. Některé druhy se ale vrací sami bez lidské pomoci. V roce 2017 se tu poprvé rozmnožili šakali, kteří přišli z oblasti Balkánu.
Na přítomnosti velkých zvířat zareagovali také místní ptáci. Ptákům se vracejí zapomenuté instinkty, které řadu desetiletí či století nemohli uplatňovat. Velké kopytníky využívají třeba k lovu potravy. Například špačci rychle zjistili, že srst koní ukrývá chutná klíšťata. Kromě opeřenců lovících hmyz na tělech kopytníků a v jejich okolí si na své přijdou i ptáci, kteří vybírají hmyz z trusu. Mezi ně patří například dudek chocholatý, bahňáci, brodiví, nebo lindušky a konipasové. Právě vazba na koně dala těmto ptákům jejich české jméno. Velcí kopytníci usnadňují ptákům nejenom získávání potravy, ale také hnízdění. Svou činností narušují dřeviny tak, že vznikají přirozené dutiny. Ty potom využívají někteří doupní ptáci k hnízdění.
Území má bohatou vojenskou historii zasahující až do období Rakouska – Uherska, kdy byl újezd v roce 1904 založen. Seznámíme se zde s principem disturbancí (narušování vegetace a půdního povrchu) pojezdy vozidel, které vedou k dlouhodobému udržování mozaiky travnatých biotopů a křovin. Rozsáhlé a v českých poměrech unikátní plochy podobné savaně s travními porosty a řídkými křovinami vyhledávají například bramborníček černohlavý, bramborníček hnědý nebo pěnice vlašská. V hnízdní době budou jedněmi z prvních ptáků, které uvidíme strnad luční a skřivan polní, cvrčilky zelené, nebo ťuhýk obecný. V lesních okrajích tankodromu můžeme narazit na strakapoudy prostřední, žlunu šedou, lindušky lesní, žluvy hajní, krutihlava obecného, lejska bělokrkého, budníčka lesního a vzácně i dudka chocholatého.
Kromě ornitologů si zde na své přijdou entomologové, botanici i běžní obdivovatelé přírody. Podle vědců se jedná o mimořádnou lokalitu, můžeme se zde setkat s řadou velmi vzácných druhů hmyzu, z nichž některé zde mají jedinou lokalitu v ČR. V tůňkách a zaplavených vyjetých kolejích můžeme pozorovat trilobitům podobné korýše listonohy letní a žábronožky letní.
Ptačí oblast ČESKOLIPSKO – DOKESKÉ PÍSKOVCE A MOKŘADY leží ve zvlněné pískovcové pahorkatině, která je zpestřena vrchy, jež dominují svojí výškou v krajině. Nejvyšší je Bezděz - 603 m n. m. Území je jedinečné kombinací suchých stanovišť na pískovcových horninách. Převažují borovicové porosty s nízkou, zpravidla vřesovištní vegetací a pestrou mozaikou mokřadních biotopů, jako jsou podmáčené louky, rozsáhlé rákosiny, rašeliniště a rybniční soustavy (dokeská a hradčanská). Největší z rybníků je Máchovo jezero o rozloze 270 ha. Ornitologické průzkumy v oblasti, zejména na Novozámeckém rybníku, mají více než stoletou tradici. Množství zpráv umožňuje sledovat vývoj zdejší avifauny od konce 19. století do současnosti. Ten v posledních 20 letech doznal značných změn. Pravděpodobně od roku 1981 zde začal jako první v ČR hnízdit jeřáb popelavý (Grus grus), od roku 1991 pak orel mořský (Haliaeetus albicilla). Druhým cílovým druhem je slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), jehož klíčovou lokalitou jsou rozlehlé rákosiny Novozámeckého rybníka. Hnízdění v ptačí oblasti bylo prokázáno v roce 1995. Dalšími cílovými druhy jsou lelek lesní, skřivan lesní, a moták pochop. Vyskytují se zde i jiné významné a ohrožené druhy ptáků např.: bukač velký, čáp černý, ledňáček říční, datel černý, sýkořice vousatá, nebo chřástal vodní.
Jak ukázal podrobný průzkum v letech 2001 a 2002, Českolipsko obývá jedna z největších populací lelka lesního (Caprimulgus europaeus) v České republice. Klíčovou lokalitou je Vrchbělá, bývalá vojenská střelnice a tankodrom, kde hnízdí 40-55 párů lelků. Ptačí oblast je rovněž navržena pro skřivana lesního, pro něhož jsou zdejší borové lesy na písčitém podkladu a vřesoviště ideálním prostředím. Klíčovými lokalitami pro něho jsou rovněž Vrchbělá a Hradčanské letiště.
Program připraven ve spolupráci s Českou společností ornitologickou.
1. den – odjezd z Prahy kolem 8 hod., ornitologická pozorování na Českolipsku. Večerní pozorování lelků ve Vrchbělé. Ubytování v Doksech poblíž Máchova jezera.
2. den – Milovice – seznámení s návratem velkých savců, ornitologická pozorování, návrat do Prahy ve večerních hodinách.
Program zvolíme podle počasí, aktuálního výskytu ptáků a nálady zúčastněných.
Ubytování:
Hotel Grand*** je vzdálen asi 700 m od Máchova jezera a je zasazen v centru malebného městečka Doksy. Město Doksy bývalo jedním z nejvyhledávanějších rekreačních středisek v ČR. V období první republiky se Doksům říkalo Severočeské vodní lázně, či Severočeská riviéra. Ubytování je se snídaní formou švédských stolů. Ubytovací kapacitu hotelu činí 32 kompletně vybavených dvou a třílůžkových pokojů a šest rodinných pokojů. Pokoje mají vlastní WC, sprchu, telefon, TV + SAT, psací stůl a židli a křesla se stolkem. Některé pokoje mají balkón. Pro hotelové hosty i ostatní návštěvníky, je k dispozici hotelová restaurace a kavárna. Wifi je hostům k dispozici zdarma v prostorách recepce a restaurace.
Ornitologický průvodce Milovice: Pavel Marhoul
Zoolog, který působí v neziskové organizaci Beleco, kde se věnuje otázkám vztahu biodiverzity a managementu krajiny.
Rezervace prostřednitvím tohoto formuláře není závazná.
V případě, že se Vám neozveme do 48hod od rezervace, kontaktujte nás prosím telefonicky na čísle 572 554 145!