Izrael je fascinující země s úžasnou historií a jedinečnou přírodou. Hory, mořská pobřeží, říční údolí, bažiny a vodní plochy ve vnitrozemí, porosty keřů a stromů, polopoušť a poušť. To vše na území výrazně menším než Česká republika. Ideální zeměpisná poloha na pomezí tří kontinentů zemi přímo předurčuje být ptačím rájem. V Izraeli bylo zjištěno cca 216 druhů zimujících ptáků, ještě pozoruhodnější je však skutečnost, že díky souběhu mnoha faktorů je země unikátním místem na zeměkouli představujícím pomyslnou nálevku resp. mezikontinentální křižovatku, kterou protékají proudy migrujících ptáků z Evropy a Asie do Afriky a zpět. Územím migruje odhadem půl miliardy ptáků 283 druhů na jaře i na podzim. Tyto druhy zahrnují jak striktně denní a noční migranty, tak i druhy, které využívají obou migračních strategií. Maximální počty některých zjištěných druhů jsou přímo dechberoucí, jenom z dravců bylo např. v Eilatu na jihu země během jedné jarní, nebo podzimní migrace zjištěno až 75 000 orlů stepních 141 000 orlů křiklavých 460 000 kání lesních ruských nebo dokonce až 850 000 včelojedů lesních. Kdo si chce významně doplnit svůj birdlist, je tu na správné adrese. Ornitologové v Izraeli napočítali celkem 555 druhů ptáků, z toho 21 celosvětově ohrožených. Země na jedné straně představuje nejjižnější hranici rozšíření pro západopalearktické druhy a na druhé straně nejsevernější hranici pro některé africké druhy jakož i nejzápadnější hranici rozšíření některých asijských druhů ptáků. Izrael se vyznačuje širokou škálou klimatických podmínek a různorodostí prostředí, které zabezpečují podmínky pro mimořádně rozmanitou avifaunu. V nejrůznějších prostředích ve velkém rozpětí nadmořských výšek od – 435 m pod hladinou moře až po hory s výškou 2 236 m n. m. hnízdí přes 200 druhů ptáků. Hnízdící druhy se vyskytují v osmi hlavních skupinách habitatů: středomořské horské pásmo, severní údolí a pobřežní nížiny, horu Hermon, údolí řeky Jordán, depresi Mrtvého moře a Judskou poušť, severní Negev, střední a jižní Negev a údolí Arava. Počet hnízdících ptačích druhů v Izraeli narůstá z jihu k severu, zatímco v jižní pouštní zóně hnízdí cca 68 druhů, ve střední polopouštní zóně je to cca 109 druhů a v temperátní severní zóně je to až 137 druhů. V průběhu naší exkurze navštívíme nejrůznější místa od severu k jihu země a seznámíme se s ptačími druhy vyskytujícími se v jednotlivých typech prostředí.

V Izraeli kromě jiného žije také přes 100 druhů savců reprezentujících více než třetinu druhového bohatství celé Evropy, což je u tak malého území, které nedosahuje ani třetiny rozlohy ČR, pozoruhodné. Země je přirozenou křižovatkou pro druhy pocházející ze severněji položených oblastí a naopak pro druhy z pouštních oblastí Arábie a z Afriky. Mezi větší savce patří např. prase divoké, gazela obecná, gazela dorkas a kozorožec núbijský. Vzácně se vyskytují levharti, hyeny, nebo vlci. Naopak šakalové, dikobrazi, promyky a na severu kočka bažinná jsou hojnější. Na území Izraele se vyskytuje rovněž 92 druhů plazů a osm druhů obojživelníků.

PROGRAM:

1. den 10. 3.: Odlet z Prahy v pozdních večerních hodinách (23:45).

2. den 11. 3.: Přílet do Tel Avivu v ranních hodinách (4:35). Ráno zastávka v Maagan Mikhael - soustava desítek malých rybníků v těsném sousedství mořského pobřeží pod Haifou. Místní kibuc hospodaří na desítkách nádrží se sladkou i brakickou vodou, kde chovají ryby a krevety. Nádrže dělí od moře jen úzký pruh pláže a tak společně zaručují po celý rok vydatný přísun ptačích cestovatelů. Na mořském pobřeží odpočívají hejna racků – tenkozobých, černohlavých, středomořských, bělohlavých, arménských a dalších. Mezi nimi čile pobíhají kulíci říční, píseční, mořští a větší, ale také jespáci a kameňáčci pestří. Nádrže jsou plné volavek pěti druhů, kvakošů a jak jinak – ledňáčků. Setkávají se tu hned tři: jeden z Afriky -  rybařík jižní, další z Asie – ledňáček hnědohlavý, i ten náš, říční. V rákosinách a křovinách je možné pozorovat mnoho druhů pěvců. Přejezd do údolí Hula. Cestou návštěva kolonie poštolek jižních v kibucu Hashofet a další soustavy chovných nádrží poblíž Nazaretu s pravidelným výskytem celosvětově ohrožené čírky úzkozobé, na polích v okolí jsou početní frankolíni obecní. Nocleh na severu Galilejského jezera.

3. den 12.3.: Brzy ráno přejezd k masívu hory Hermon. Ta má díky své strategicky výhodné poloze obrovský význam, jenž oceňuje zejména armáda, která z jejích svahů může snadno ,,dívat“ za hranice do sousední Sýrie a Libanonu. Hora Hermon zaujímá svou mohutností – stoupá do výše celých 2 814 metrů, je to nejvyšší hora Izraele. Je součást horského pásu Antilibanon, jehož vrchol se nachází přímo na hranici mezi Sýrií a Libanonem a je pod syrskou kontrolou. Jižní svahy jsou od šestidenní války v roce 1967 obsazeny izraelskými vojáky. Zdejší podnebí je výrazně chladnější než kdekoli ve zbytku země, což spolu s čedičovým podložím sopečného původu a hustými borovicovými lesy vytváří ráz takřka alpské krajiny. Díky tomu je významným zdrojem životodárné vláhy. Vrchol bývá celé zimní a jarní období pokryt sněhem. V této oblasti je možno pozorovat množství horských druhů ptáků: hýl růžovokřídlý, orebice čukar, strakapoud jižní, prinie obecná, vrabec skalní, strnad šedokrký, skalní modrý. Je tu nejlepší místo na pozorování zvonohlíka syrského, který se vyskytuje pouze v této oblasti (byť i v sousední Sýrii a Jordánsku). Je však nutné být na místě včas, silnice se odpoledne pro běžný provoz z bezpečnostních důvodů zavírá. Večer pozorování v kopcích jižně od Mt.Hermonu. Nocleh na severu Galilejského jezera.

4. den 13.3.:  Dopoledne přejezd do Agamon (Agmon) Hula. Mezi více než 120 ptačími druhy můžete spatřit opravdové klenoty. Jezero je zimovištěm až čtyřiceti tisíc jeřábů popelavých, orlů křiklavých, volavých a stepních, stejně jako luňáků hnědých tu zimují stovky. I zde se celoročně vyskytuje několik párů kriticky ohrožených čírek úzkozobých. Rákosiny a porosty papyru (mimochodem nejsevernější místo jeho výskytu) se pěvci doslova hemží – rákosníci tamaryškoví, proužkovaní, obecní, velcí a také rákosníci Hemprichovi a po letech i velmi vzácní rákosníci iráčtí. Všudypřítomné jsou cetie jižní, cistovníci rákosníkovití, prinie půvabné, zimující modráčci a mnozí další. Teprve pár let tu hnízdí jeden z mála párů luňce šedého v zemi. Budou tady čápi bílí i černí, ostralky, kopřivky, lžičáci, tenkozobci, protahující pelikáni bílí, lindušky rudokrké, konipasi citrónoví. Z důvodu zmírňování škod na okolních polích zemědělců přistoupili ochranáři ke krmení jeřábů na okolních loukách. Správci parku přišli na ideální a naprosto originální způsob pozorování jeřábů. Používají k němu stejné traktory, které slouží k přikrmování jeřábů. Jeřábi jsou na ně zvyklí a přibližují se k nim na bezprostřední vzdálenost. Odpoledne přejezd na pozorování supů do přírodní rezervace Gamla. Ta nabízí rozmanitou faunu a velmi dobře zachovalé pozůstatky minulosti. Pyšní se ohromnou koncentrací dravců na poměrně malém území a zároveň nejstarší synagogou na světě. Na útesech zde hnízdí množství supů, jedná se o jedno z největších hnízdišť na světě. Ráno supi odlétají z hnízd za potravou a odpoledne se vrací. Početní jsou zde i rorýsi domovní. Nejlepší pohled nabízí speciální vyhlídka na severním břehu Nahal Gamla. Z jiné vyhlídky můžete pozorovat krásný, 50 metrů vysoký vodopád Gamla, nejvyšší nevysychající vodopád v Izraeli, většinou však trpí nedostatkem vody. Stezky v rezervaci jsou dobře značené. Jedna z nich vede například kaňonem s vodopády, které vytvořila řeka Bazelet, severní přítok řeky Daliyot. Zbytky starobylého sídla Gamla jsou dobře dosažitelné pěšky. Chůze k ruinám zabere asi 20 minut. Gamla byla důležitým městem a předpokládá se, že ji navštívil i Ježíš. Archeologické vykopávky zde odhalily kostel z byzantské vesnice Der Yaruch, synagogu, akvadukt, rituální lázně a mnoho veřejných budov. Zbytky děl a tanků jsou jen smutným důkazem konce tohoto místa. Zdejší památník připomíná první židovské usedlíky v této oblasti. Od památníku je krásný výhled do okolí. Nocleh na severu Galilejského jezera.

5. den 14.3.:  Ráno: rybníky Bet Shean v údolí Jordánu - údolí plné rybníků, lemované od jihu řídkou vegetací porostlými kopci se skalnatými výchozy. Čápi černí, jeřábi, orel volavý, luňáci hnědí, motáci pochopi, rákosník hlučnohlasý, frankolín obecný, lindušky, skřivánci menší, rybáci bahenní a další druhy.

Přejezd k Mrtvému moři. Jeruzalém - zde leží jedna z kolébek naší civilizace, která má význam pro židy, muslimy i křesťany. Je to však také svárlivé město, které  bylo rozděleno a zase spojeno. Jak Izraelci, tak i Palestinci jej považují za své hlavní město. Je hlavním magnetem Izraele. Prohlídka: Staré město, Chrámová hora a Skalní chrám, Chrámu Božího hrobu – kde byl ukřižován Ježíš, Zeď nářků – sem Židé přicházejí naříkat nad ztrátou Druhého chrámu. Mrtvé moře. Leží 435 m (na začátku 20. století 393 m) pod úrovní světového oceánu. Na cestě z Jeruzaléma zastávka u patníku s nápisem „Sea level“, který označuje místo s nulovou nadmořskou výškou. Jedno z nejzajímavějších míst na světě, 85 km dlouhé, 3-18 km široké a v severní části až 380 m hluboké. Nežijí v něm žádní živočichové ani řasy, pouze mikroorganismy s velmi zvláštními vlastnostmi. Může za to vysoká koncentrace solí a minerálů, jichž je v jednom litru vody obsaženo přes 30%. Je to asi desetkrát více než v normální mořské vodě. Vzduch nad hladinou moře je extrémně suchý a teploty jsou zde po celý rok vysoké. S ohledem na zápornou nadmořskou výšku je zdejší vzduch bohatší asi o 10% na kyslík než ve stejném místě u normálního moře. Díky vztlaku se tu nemůžete utopit. Na pobřeží Mrtvého moře je několik termálních minerálních pramenů Přejezd k Mrtvému moři. Večer budeme pozorovat ptáky u Mrtvého moře. Vyskytují se zde např. špačci Tristramovi Nocleh u Mrtvého moře.

6. Den 15.3.: Dopoledne: Mrtvé moře. Poté nás čeká přejezd cca 3 – 4 hodiny do Eilatu. Zastávka u Lotovy nádrže se silnou populací vrabce moabského. Po zdolání 200 km Negevskou pouští dojedeme k této bráně k Rudému moři. Pompézní hotely ve tvaru pyramidy obklopují tyrkysově modrou uměle vybudovanou lagunu, ze které vyrážejí do Eilatského zálivu speciální čluny s proskleným dnem za prohlídkou podmořského života. Dnešní kvetoucí oáza Eilat je vyhledávaným turistickým centrem. Hlavním bohatstvím a magnetem je Rudé moře, které má zvláštní postavení mezi tropickými korálovými moři. Fyzikální a chemické faktory během posledních několika milionů let spolu s uzavřeností relativně malého prostoru učinily z tohoto moře unikátní areál, kde se tvořily tzv. nové druhy a v důsledku toho dnes zde žije velké množství druhů, které se nevyskytují nikde jinde na Zemi. Nocleh v Eilatu.

7. den 16.3.: Eilat. Pozorování ptáků na pobřeží a v jeho sousedství v Eilatu, následně přejezd do hor, kde jsou vynikající podmínky pro sledování migrace především dravců. Přejezd na vodní nádrže na sever od Eilatu, které jsou tahovou zastávkou především vodních ptáků.

Odpoledne ornitologické pozorování na poušti severně od Eilatu a přejezd na nocleh v kráteru Ramon. Pravým bohatstvím Eilatu a okolí jsou však ptáci! Můžeme se zde dočkat nečekaných překvapení v podobě zatoulanců z Afriky nebo střední a jižní Asie. Na pobřeží najdeme racky: žlutonohý, bělohlavý, středomořský, ale i bělooký, rybáka velkozobého, vzácně i bělolícího, volavky, např. vlasatou, stříbřitou, pravidelně se vyskytuje také volavka útesová. Překvapit může i terej bílý a t. žlutonohý. Na průtahu jsou početné nejrůznější druhy bahňáků  - jespáci, kulíci, vodouši. Neméně zajímavá je i oblast severně od Eilatu. Díky unikátní geografické poloze i reliéfu krajiny (na východě a západě horské hřebeny, mezi nimi poušť) probíhá tímto místem mohutný migrační koridor. Je velmi pravděpodobné, že v termínu exkurze bude probíhat tah dravců, pěvců i dalších skupin ptáků, zimujících v Africe. Neméně atraktivní jsou ale některé místní druhy: např. stepokur pruhovaný, vlha východní, hrdlička kapská, bělořit pustinný, b. kápový, pěnice bělobřichá, prinie křovinná a strnad pruhovaný. Kráter - Maktesh Ramon, který návštěvníkovi trochu připomene Grand Canyon a hodně měsíční krajinu. Je 500 m hluboký, 8 km široký a 40 km dlouhý. Je největším kráterem v Negevu a je součástí unikátní pouštní přírodní rezervace Ramon, která v sobě zahrnuje i Negevské hory. Slovo ramon pochází z arabského ruman, což znamená „Římská“. Kráter předvádí neuvěřitelnou rozmanitost hornin a to nejen v barvách. Lemují jej horské hřebeny – Har Ramon na jižním konci, Har Ardon na severovýchodě a dvě krásné stolové hory – Har Marpek a Har Katom nacházejí se podél jižní stěny kráteru. V centrální části kráteru je malý kopec Ha-Minsara, který je charakteristický svými černými hranolovými skálami. Některé hlíny, které se zde nachází, mají krásné žluté a červené barvy. Několik kopců na severovýchodním rohu kráteru bylo kdysi pokryto fosíliemi mořských tvorů, kteří zde žili před 50 – 90 miliony let. Nejnižším bodem kráteru je Ein Saharonim. Jedná se o přírodní jezírko. Kráter ležel u slavné cesty koření, a proto zde byly objeveny pozůstatky po karavanách, které zde nocovaly před cestou do přístavu Gaza. Můžeme se, při troše štěstí, těšit např. na dropa hřívnatého, běhulíka plavého, různé dravce, poměrně běžné stepokury, skřivany a skřivánky, více druhů bělořitů, např. plavý, pouštní, černohřbetý, skalníčka černoocasého, timálii šedou, krkavce hnědokrkého, hýly pustinné, strnady šedohlavé a další. Příjemným překvapením mohou být pozorování kozorožce núbijského, gazely dorkas, vlka nebo hyeny žíhané. Ubytování v Mitzpe Ramon.

8. den 17.3.: Ráno: pouštní ptáci v oblasti Ejn Avedat - kaňon v Negevské poušti. Díky hojné fauně a floře nacházející se uprostřed pouště byl vždy lákavým místem k bydlení. V důsledku toho byl kaňon a jeho okolí obydlen již před 80 až 90 tisíci lety například neandrtálci a později v historii Nabatejci. Díky vhodnému prostředí a bujné vegetaci je kaňon atraktivním místem pro různé živočišné druhy, jako jsou například kozorožci a různé druhy ptactva. Příhodné prostředí je zde díky vodě, která vyvěrá z četných pramenů v jižní části kaňonu a jež následně přes řadu vodopádů stéká do hlubokých tůní. Zdejší prameny vyvěrají ze skal, avšak jejich přesný zdroj není stále znám. Díky hojnosti vegetace přitahuje Ejn Avdat množství živočišných druhů; z ptáků to jsou timálie šedá, strdimil palestinský, ťuhýk běločelý, skalníček černoocasý, bělořit kápový nebo  holub skalní. Z jiných živočišných druhů například sladkovodní krabi, agamy nebo kozorožci. Útesy kaňonu jsou někdy využívány supi jako hnízdiště. Z ostatních dravců se zde vyskytují například orli nebo sokoli. První a nejjižnější pramen v kaňonu je Ejn Ma'arif. Tvoří řetězce vodopádů a jezírek, největší z jeho vodopádů je 40 metrů vysoký. Dále na sever od pramene Ejn Ma'arif je 15 metrů vysoký vodopád, který padá do 8 metrů hlubokého jezera, které je rozděleno do dvou částí malou umělou hrází. Nedaleko severního vstupu do národního parku se nachází pramen Ejn Mor. Ejn Mor, který je nejníže položeným pramenem v kaňonu, byl pojmenován po koření myrha. Nocleh v Mitzpe Ramon.

9. den 18.3.: Ráno pouštní ptáci v oblasti Nizzana – zde budeme pozorovat svatební tance dropů hřívnatých. V oblasti je možné pozorovat také běhulíky plavé, dudky, orebice. Dravci a ptáci polopouště severního Negevu. Negev znamená „suchá země“. Poušť začíná u Mrtvého moře malými pískovcovými pahorky a stepí a čím více se blížíme k jihu, tím je nejen vyprahlejší, ale i hornatější. Negevská poušť pokrývá okolo 66% území Izraele. Pouštní a polopouštní klima zcela ovlivňuje zdejší život, vegetaci a typy půd. Ptáci: sup bělohlavý, sokol šahin, raroh jižní, zimující orel královský, sokol stěhovavý, raroh velký, koroptev arabská, stepokur saharský, pěnice brýlatá a další. V případě časové rezervy navštívíme rybník s vodními ptáky (hodně druhů kachen, potápek, aj.) na pláni pod Judskými horami. Večer přesun na letiště. 

10. den 19.3.: Odlet v brzkých ranních hodinách (5:35). Přílet do Prahy v ranních hodinách (8:40).

Změna programu vyhrazena, program bude přizpůsoben aktuálnímu výskytu ptactva nebo bezpečnostní situaci.